Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Taková prostá zvrácenost

2. 03. 2017 12:00:00
Ještě nedávno jsem věřil, že jsem prožil nádherné dětství a mládí. Soudržná a vlídná rodina, potom puberta a adolescence v dost přísném režimu, ale bez šikany a zloby, a potom start (spíš starty) do života v lásce a rodině.

Snažím se smolit trochu své vzpomínky, a při jejich psaní jsem si uvědomil, že mráčků jsem na své soukromé obloze opravdu mnoho nepotkal. Pár těch komunistických sice bylo, ale nebyly nikdy tragicky osudové. Až do svého kmetského věku jsem věřil, že žiju šťastný život. Ale krutě jsem se mýlil, žil jsem život zvrácený a zlý. Netrápil jsem se dostatečně vším zlem světa. Už před řadou let jsem viděl děsivé záběry buldozérů, které uklízejí do hromadných hrobů anonymní kostlivce z koncentráků, viděl jsem i záběry vypalování vesnic s živými lidmi, rokle, zavalené těly z masakru. Viděl, ale nevyhledával a vůbec už ne zálibně. Myslím, že jsem celým svým životem popíral zlobu a násilí, když jsem ještě učil, snažil jsem se adolescentům vysvětlit třeba zrůdnost rasismu. Dokonce jsem měl pocit, že mnozí pochopili.

Ošklivosti a zlu jsem se spíše vyhýbal, nemusel jsem se dívat opakovaně, abych pochopil jeho podstatu. Dnes ovšem z řady reakcí nejen na blogu zjišťuji, že jsem zbabělec, který celý život strká hlavu do písku. Skutečný a přímý chlap se minimálně jednou týdně zajde podívat na hrubé násilí, zneužívanou vaginu, nenávist v přímém přenosu. Utužuje tak svoje lidství, já jenom slabošsky bojuji argumenty a snad i příkladem.

Jsem už prostě kmet a respektuji to. Nedávno jsem viděl v divadle hru velmi populárního německého autora. Vypráví tam skutečný příběh po první válce světové. Nebudu to příliš rozvádět-ten dobrý člověk si přilepšoval tím, že občas přimlel i maso lidské. Představení jsem zhlédl a milé dámě, která mě poprosila o recenzi, jsem se omluvil: o tom psát neumím! Uvědomuji si pořád intenzivněji, že jsem mimo hlavní proud a akceptuji to rád. Svět sebevražd, týraných lidí a mletého lidského masa už není můj svět.

Jsem pokrytec!

Autor: Josef Hejna | čtvrtek 2.3.2017 12:00 | karma článku: 30.39 | přečteno: 1204x

Další články blogera

Josef Hejna

Zaprodanci a důvěřivci

Už jsem myslel, že pomalu přestanu psát blogy, ale témata se vynořují sama. Zaprodanci a zrádci, ale také důvěřivci a kolaboranti. Kdo patří kam? Nečekám, že se mnou každý bude souhlasit, stačí, když popřemýšlí.

22.3.2017 v 12:00 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 362 | Diskuse

Josef Hejna

Trochu smutné ohlédnutí

Nedávno několikrát v diskusi zaznělo jméno Jiřina Švorcová. Pro mnohé skoro symbol komunismu. Já k nim nepatřím.

21.3.2017 v 12:00 | Karma článku: 42.16 | Přečteno: 7155 | Diskuse

Josef Hejna

Krvavé vzpomínání

Ten titulek jsem trochu přehnal, žádná krav netekla, jenom na filmovém plátně, a trochu se tenkrát zastavila i v žilách malého kluka, tedy mne.

20.3.2017 v 12:00 | Karma článku: 11.76 | Přečteno: 374 | Diskuse

Josef Hejna

Des Grieux z KSČ

Pamětníků už tady asi moc nebude, ale můžeme se ještě dočíst o tom, jakou skutečně peckou své době byla Nezvalova Manon Lescaut v Burianově divadle D 40.

15.3.2017 v 12:00 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 623 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petra Halamíčková

Prostřeno: Hyeny patří do Afriky, ne do televize

Na pořad Prostřeno se běžně nedívám. Když jsem ho před lety zaregistrovala, seznala jsem, že je to vlk v rouše beránčím.

25.3.2017 v 10:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Islámský terorismus udeřil v Evropě čtyřikrát během týdne. Reakce EU? Žádná.

Po sobotním nepodařeném útoku na pařížském letišti dostal tvrdý zásah Londýn, kde zemřeli 4 lidé a jeden terorista. Použil auto a pak nůž. Totéž zkusili den nato v Belgii a také v Itálii. Eiffelovka asi jen problikává trikolory.

25.3.2017 v 9:35 | Karma článku: 26.69 | Přečteno: 383 | Diskuse

Radim Valenčík

Politici: My se nebojíme

Protože máme ozbrojené bodyguardy a pancéřované limuzíny. Vy ostatní si zvykejte na to být vražděni. A opovažte se ozvat.

25.3.2017 v 8:54 | Karma článku: 28.65 | Přečteno: 456 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Papeži, papeži, kolik je hodin na věži?

Bylo jednou sobotní ráno, 25. března 2017, osm hodin polo - letního času. Babičko, to je přece hloupost, to říkáš špatně, vždyť teprve začalo jaro. Jarního času! Ne, ne, říkám to správně, ale hloupost to je.

25.3.2017 v 8:22 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 148 | Diskuse

Alena Kulhavá

Moje návštěva azylového centra v Itálii: Jaká je realita na severu Itálie?

Některé skutečnosti mě mile překvapily, některé naopak podporují určité pesimistické vyhlídky naší civilizace. Jak to vypadá v březnu 2017?

25.3.2017 v 8:02 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 803 |
VIP
Počet článků 912 Celková karma 21.87 Průměrná čtenost 1289

Obyčejný pozorovatel Mám také blog na http://hejna.bigbloger.lidovky.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.