Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Des Grieux z KSČ

15. 03. 2017 12:00:00
Pamětníků už tady asi moc nebude, ale můžeme se ještě dočíst o tom, jakou skutečně peckou své době byla Nezvalova Manon Lescaut v Burianově divadle D 40.

Nechci psát o slavné inscenaci, v níž oslnila Marie Burešová jako Manon, ale o dost nerytířském chování tehdejšího rytíře Des Grieux, Vladímíra Šmerala. Ve své době to byl skutečně idol paní a dívek, ostatně ne náhodou skončil v láskyplné náruči Adiny Mandlové. Ještě před tím se odmítl rozvést se svou židovskou manželkou a končil v německém koncentráku. Z toho úspěšně utekl a po válce zpočátku, ač pravověrný komunista, obhajoval Mandlovou. Potom ale překvapivě otočil a příliš nepomohl. Bylo to kolem r .1948 – že by Strana rozhodla? Byl jejím věrným členem, pokud si vzpomínám, napráskal i Jiřího Frejku a posadil ho na tragickou skluzavku. Sama Mandlová o tom napsala: Než jsem poznala jeho pravý charakter – ten se vyjevil až v době, kdy už mě nepotřeboval – viděla jsem ho jen v nejlepším světle. A protože jsem milovala jeho, začala jsem na chvíli sympatizovat i s komunistickou doktrínou, již on slepě sledoval. Byla jsem bláhová, když jsem si myslela, že mi Vladimír kdy patřil.

Já Šmerala jako herce velmi ctil, viděl jsem ho jako adolescent v Cyranovi, a to byl tenkrát pro moji jinošskou duši zážitek nezapomenutelný. Byl ovšem také proslavený délkou svých představení na Vinohradech. Tradovala se o něm anekdota, že když hrál Tylova Husa, zašel za ním vrátný a říkal: mistře, až dohrajete tak zamkněte divadlo a klíč dejte pod rohožku.

Potkal jsem ho jako mladý pracovník i párkrát v televizním „kufru“, jak se říkalo malé občerstvovně a býval přátelský, dobře naložený a nejen do vína, které před ním vždy stálo. Skvělý profesionál, laskavý společník, ale...

Každý je asi limitovaný výchovou, dětstvím, prostředím. Já mám dodnes v paměti malou, ale útulnou kuchyňku prostého bytu. Je mi okolo deseti, táta sedí u stolu a nevěřícně poslouchá, matka u toho stolu klečí, pláče a modlí se. V radiu vysílají proces s Horákovou, řve tam Urválek. A uslzená máma se ptá: táto, co je to za svině? To byl můj signál do života. Podstatný a zásadní. Často o tom přemýšlím. Ta doba jistě nebyla jednoduchá, ale mohl soudný člověk uvěřit procesům s Horákovou? Když tomu nevěřil desetiletý kluk?

Trochu odbočuji, ale znám nejméně dva případy známých lidí, kterým komunisté likvidovali rodiče a oni potom vstoupili do KSČ. Jeden je pořád známý a oblíbený herec, druhý se motal v politice. To je limit, který nechápu.

Šmeral jako herec trochu vyšel z módy, ale jeho profesní kvality byly a jsou nesporné. A kvality charakterové? Nemám rád přílišné sudiče, ale se Šmeralem trochu problém mám. A také s Vávrou, toho nějaký novinář přesně charakterizoval titulkem Sto roků ochoty . Charakter asi dost absentoval. Ostatně, kdo četl Vávrovy vzpomínky režiséra, určitě ví, o čem píšu. Oba byli skvělými protagonisty nádherného filmu Kladivo na čarodějnice, oba tu zrůdnost dokázali přesně pojmenovat a oba dál a velmi zainteresovaně v tom zlém systému fungovali. Šmeral velmi aktivně, Vávra opatrněji.

Komunismus byl pro mne vždy nepřijatelný, ale nejsem ten, kdo by komunisty utloukal klacky v díře. Když mi bylo možná nejhůř, z nejhoršího mne vytáhli dva členové KSČ, jeden z nich velmi pravověrný.

Nejen v souvislosti s Bohémou se rojí různé pohledy, hodnocení, soudy. Nemám rád podobnou drbárnu. Velice mne potěšila rodina Štěpánkova, konkretně E. Tabery, který někde říkal, že se kvůli Bohémě soudit nechtějí. Nesuďme, nepomlouvejme, ale važme spravedlivě.

Des Grieux z KSČ byl skvělý herec a kultivátor naší mateřštiny. Kdo má právo vážit jeho charakter? Pravda, ten Vávrův vážím, ale naprosto subjektivně. Těch jeho sto roků ochoty přineslo pro českou kulturu i mnoho pozitivního.

Autor: Josef Hejna | středa 15.3.2017 12:00 | karma článku: 16.46 | přečteno: 623x

Další články blogera

Josef Hejna

Zaprodanci a důvěřivci

Už jsem myslel, že pomalu přestanu psát blogy, ale témata se vynořují sama. Zaprodanci a zrádci, ale také důvěřivci a kolaboranti. Kdo patří kam? Nečekám, že se mnou každý bude souhlasit, stačí, když popřemýšlí.

22.3.2017 v 12:00 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 362 | Diskuse

Josef Hejna

Trochu smutné ohlédnutí

Nedávno několikrát v diskusi zaznělo jméno Jiřina Švorcová. Pro mnohé skoro symbol komunismu. Já k nim nepatřím.

21.3.2017 v 12:00 | Karma článku: 42.16 | Přečteno: 7155 | Diskuse

Josef Hejna

Krvavé vzpomínání

Ten titulek jsem trochu přehnal, žádná krav netekla, jenom na filmovém plátně, a trochu se tenkrát zastavila i v žilách malého kluka, tedy mne.

20.3.2017 v 12:00 | Karma článku: 11.76 | Přečteno: 374 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petra Halamíčková

Prostřeno: Hyeny patří do Afriky, ne do televize

Na pořad Prostřeno se běžně nedívám. Když jsem ho před lety zaregistrovala, seznala jsem, že je to vlk v rouše beránčím.

25.3.2017 v 10:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Islámský terorismus udeřil v Evropě čtyřikrát během týdne. Reakce EU? Žádná.

Po sobotním nepodařeném útoku na pařížském letišti dostal tvrdý zásah Londýn, kde zemřeli 4 lidé a jeden terorista. Použil auto a pak nůž. Totéž zkusili den nato v Belgii a také v Itálii. Eiffelovka asi jen problikává trikolory.

25.3.2017 v 9:35 | Karma článku: 26.91 | Přečteno: 383 | Diskuse

Radim Valenčík

Politici: My se nebojíme

Protože máme ozbrojené bodyguardy a pancéřované limuzíny. Vy ostatní si zvykejte na to být vražděni. A opovažte se ozvat.

25.3.2017 v 8:54 | Karma článku: 28.74 | Přečteno: 456 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Papeži, papeži, kolik je hodin na věži?

Bylo jednou sobotní ráno, 25. března 2017, osm hodin polo - letního času. Babičko, to je přece hloupost, to říkáš špatně, vždyť teprve začalo jaro. Jarního času! Ne, ne, říkám to správně, ale hloupost to je.

25.3.2017 v 8:22 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 148 | Diskuse

Alena Kulhavá

Moje návštěva azylového centra v Itálii: Jaká je realita na severu Itálie?

Některé skutečnosti mě mile překvapily, některé naopak podporují určité pesimistické vyhlídky naší civilizace. Jak to vypadá v březnu 2017?

25.3.2017 v 8:02 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 803 |
VIP
Počet článků 912 Celková karma 21.87 Průměrná čtenost 1289

Obyčejný pozorovatel Mám také blog na http://hejna.bigbloger.lidovky.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.