Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrajete shogi?

27. 07. 2015 12:00:00
Inženýr Filip Marek je grafik a vizionář, absolvent kognitivní informatiky na VŠE. Ale je taky autorem zjednodušené varianty staré japonské hry shogi. O té si s ním chci povídat.

Filipe, jak jste se k té hře dostal?

Jak to tak bývá, ke hře shogi jsem se dostal úplnou náhodou. Odmala mě fascinoval vývoj vědy a techniky, takže rád sleduji a studuji články o technologických novinkách. V roce 2010 jsem narazil na článek o umělé inteligenci, která se posunula zase o kousek dál. Tentokrát stroj porazil člověka v japonském šachu, který je výpočetně mnohem složitější než šach klasický. V průměrné partii shogi totiž možný počet kombinací dosahuje hodnoty 10^224, zatímco u klasického šachu „jen“ 10123 kombinací. Je to hlavně díky možnosti opětovného vkládání zajatých kamenů zpět na hrací desku. To bylo to, co mě zaujalo. Říkal jsem si: Ono existuje něco jiného a zároveň složitějšího než klasické šachy? A jak je možné, že jsem o shogi nikdy neslyšel?

To, co tady říkáte , já ani správně neřeknu, ale dobře, na začátku byla vlastně informace v tisku. A co bylo dál?

Dál to bylo vcelku předvídatelné. Ihned jsem začal hledat informace o hře na internetu a po chvíli hledání jsem je našel a nastudoval. Teoreticky se mi hra líbila, protože má zajímavá a rozšířená pravidla oproti klasickému šachu. Také jsem se dočetl, že hra není u nás tolik rozšířená, protože se hraje v drtivé většině jen s kameny, které jsou značeny japonskými kanji symboly, a to byla i pro mě zpočátku bariéra. Kvůli tomu se hra nedala na českém trhu v té době sehnat. Nejdostupnější variantou bylo nechat si poslat shogi set z Německa za nemalé peníze. A tak jsem se rozhodl, že si první sadu vytvořím sám z tvrdého kartonu s oficiálním mezinárodním značením, které mi bylo příjemnější než kanji, a uvidím, jak je hra hratelná a použitelná pro Evropana.

Japonské šachy se mi velice zalíbily, ale oficiální mezinárodní značení bylo nepěkné a ve světě nepoužívané, natož aby se dala sehnat alespoň jedna jediná sada s tímto druhem značení. Hra tím také ztrácela kouzlo orientálnosti, japonští šogůni se z něj vytratili.
Po nějaké době jsem dostal nabídku od strýce, že pokud budu chtít, mohu použít jeho gravírovací stroj. Ihned mě napadlo, že bych si mohl vytvořit dřevěnou variantu shogi sám pro sebe z překližky. Protože jsem informační technik a zároveň grafik, měl jsem dostatek času a volnou ruku na rozmyšlení, co chci na překližkové kameny vypálit. Líbilo se mi japonské značení kamenů a zároveň praktické pomocné šipky z mezinárodního značení, a tak jsem tyto verze jednoduše zkombinoval. Vznikla první sada tohoto formátu na světě. Kanji znaky se na ní daly snadněji zapamatovat, takže odpadly pro Evropany rušivé momenty hry.

Vypracoval jste tedy nová, zjednodušená pravidla, vlastně vylepšil a „poevropštil“celou hru. Zdá se, že se docela chytá. Je to projekt komerčně výnosný?

Po pravdě existuje více druhů nestandardních značení, takže se nedá říci, že jsem byl první, kdo hru poevropštil, nebo spíše „pozápadnil“, ale určitě je to nejlepší a nejobdivovanější verze se šipkami na trhu. Zatímco ostatní varianty značení „přežívají“, o mé variantě se mluví po celém světě, kde se hrají shogi. Dokonce jsem byl kvůli tomu pozván do Japonské Shogi Asociace (JSA) v Tokiu, kde jsem osobně svou hru představil. Všichni sadu chválili, a tak mi spadl kámen ze srdce, protože Japonci jsou v jistých věcech konzervativní národ a nevěděl jsem, jak mou nestandardní variantu přijmou.

A ta komerce?

Jestli je projekt komerčně výnosný? No, po čtyřech letech práce mohu říci, že jsem konečně na nule a veškeré investice se mi vrátily. Prodeje každým rokem pomalu stoupají, ale zatím projekt beru stále jen jako koníček.

Vlastně už existuje Česká asociace Shogi. A opravdu v Praze chystáte mistrovství světa i Evropy?

Ano, Česká asociace Shogi (CAS) existuje a před několika dny dokonce oslavila první narozeniny. Založili jsme ji s kamarády, kteří také shogi rádi hrají. Naším cílem je hru rozšířit a vytvořit herní kluby. Do budoucna bychom také rádi učili shogi na školách. Druhým důvodem založení byla právě možnost pořádání mezinárodních turnajů a oficiální komunikace s JSA a s japonským velvyslanectvím v ČR.

Díky CAS jsme se mohli zúčastnit tendru pro pořádání mistrovství světa a Evropy ve hře shogi (ESC/WOSC). To jsme následně vyhráli, a teď máme plno práce s přípravou. Turnaj se bude odehrávat 20. – 23. srpna 2015 v Praze, tedy příští měsíc. Zatím je registrovaných 90 hráčů z celého světa, což není vůbec špatné číslo.


To určitě není, takže budou soutěžit i Japonci?


Japonští profesionální hráči také dorazí. Ti mají ale zakázáno s námi hrát, protože jsou o několik tříd lepší, než zbytek světa. Na turnaje jezdí hlavně kvůli analýzám her a je s nimi také možné hrát výukové partie mimo turnaj. Donedávna byli profesionálními hráči shogi pouze Japonci, teprve letos 29. června se k nim připojila polská hráčka shogi Karolina Styczynska. Je vůbec prvním „neJaponcem“ v historii shogi, který získal také titul profesionálního hráče. To byla pro naši komunitu velká událost.

Chápu to tedy jako jistou formu reklamy. Mistrovství světa na našem pískovišti.

Nejen to, jde i o nové kontakty se zahraničními hráči a celými federacemi. Můžeme si navzájem pomáhat a budovat lepší a pevnější základy pro další růst shogi v Evropě.

Ale samozřejmě jde i o zpopularizování shogi v ČR. Je to zkrátka skvělá příležitost pořádat něco tak velkého. Shogi zažívají renesanci nejen u nás v ČR, ale i ve světě.

Nechci to zkazit komercí. Pravdou ovšem je, že už nabízíte k prodeji kompletní sady her, s vámi upraveným vzhledem a funkčností figurek...

Tady se dostaneme nejspíše opět k začátku. Můj první plán byl, že si sadu ponechám jen pro sebe. Jenže po nějaké době ji po mně chtělo vyrobit i moje okolí. Pak přišla moje přítelkyně Pavlína s nápadem, že bychom tyto upravené sady mohli zkusit nabízet na internetu, protože se u nás nedají nikde sehnat. Brzy jsme zjistili, že bez propagace o hře nikdo nebude vědět a tudíž ji nebude ani nikdo poptávat. A tak jsme začali objíždět různé herní i japonské akce, kde shogi prezentujeme a seznamujeme s nimi veřejnost. V současné době objíždíme kolem 25 různých festivalů a akcí ročně po celé ČR. Zjistili jsme, že o hru je obrovský zájem, jen ji nikdo dosud kvůli klasickému japonskému značení neznal. S naší sadou jsme během pouhých pěti minut schopni vysvětlit princip hry každému i bez znalosti šachu a ihned si ji spolu mohou lidé zahrát a vyzkoušet.

Existuje tady už stálá soutěž, stabilizovaná a uznávaná česká varianta hry, stálí zájemci, kteří spíše přibývají. Nikoliv geometrickou řadou, ale přibývají.

Jde o to, v jakém měřítku to myslíte. Jsme pořád jediní na světě, kteří prodávají tuto variantu hry a před několika měsíci jsme začali posílat naše shogi i do zahraničí.

Na druhou stranu, dnes už u nás ve specializovaných herních obchodech můžete narazit na originální japonské sady, které tu dříve nebylo možné koupit. Narůstá komunita kolem hry, narůstá počet objednávek – progres je znát.

Takže perspektivní podnikatel?

Největší odbyt máme v ČR a nejdál kam se naše sady dostaly, když nepočítám Evropu, jsou země jako Japonsko, Spojené arabské emiráty nebo Chile. Tam jde ale zatím jen o pár kusů, především pro výukové účely.

Je ještě něco podstatného, co byste ke hře, která se jmenuje po japonských generálech, šógunech, zmínil?


Vidím, že jste nastudoval historii shogi. Asi bych ji rád ještě trochu rozvedl, protože si mnoho lidí myslí, že shogi jsou jen další, divná a nová varianta klasického šachu, která chce těžit z jeho popularity. Tak to vůbec není. Shogi jsou podobně staré, jako šachy klasické. Když půjdeme hlouběji do minulosti, tak úplně první šachovou hrou jsou šachy indické a z této varianty teprve vznikly šachy perské (klasické západní šachy, které známe) a šachy čínské. Z čínského šachu pak pochází šachy korejské a japonské (shogi). Dlouhou dobu hráli shogi hlavně šóguni a císař. Hra se tedy podle toho jmenuje shogi, což v překladu znamená hru generálů. Dříve se hrály ale jiné varianty shogi a některé měly i jiná pravidla. Dnes když se řekne shogi, myslí se tím deska 9x9 polí. Různé varianty pořád existují, ale v podstatě se už nehrají.

Já jsem historii trochu nastudoval, ale vy jste ji krásně a přehledně vyložil. Filipe,

Závěrem položím otázku, která mi „vrtá hlavou“. Co je ta kognitivní informatika –je to informatika poznávací?

Kognitivní informatika je vcelku nový obor a jak správně říkáte, je to informatika poznávací. Pod tímto označením si toho lidé moc nepředstaví, takže to trochu rozvedu. Jde o obor, kde se prolíná informatika s dalšími obory na všech úrovních. Kognitivní informatika se tak zabývá zásadními problémy sdílenými moderní informatikou, teorií umělé inteligence, kybernetikou, kognitivními vědami, neuropsychologií, ale i různými počítačovými simulacemi, chováním spontánního řádu, či filozofickými otázkami typu:

Jak bude umělá inteligence posuzovat a vyhodnocovat situace z běžného života, na které člověk nemá čas a ani kapacitu, aby je v dané situaci zpracoval?

Je to zkrátka velice zajímavý a široký obor.

Děkuji za zajímavé povídání.

http://www.shogi.cz/

Autor: Josef Hejna | pondělí 27.7.2015 12:00 | karma článku: 13.88 | přečteno: 689x


Další články blogera

Josef Hejna

Bohouš

Potkal jsem v životě mnoho recesistů, ale Bohouš byl svého druhu genius. V časech skalního soudružství „soudruhů“ z oficiálních míst bořil i jejich pověst.

22.5.2018 v 12:00 | Karma článku: 19.57 | Přečteno: 503 | Diskuse

Josef Hejna

Carský dvůr?

Že je od východu světlo, to víme poměrně dávno, že je za Zemanem zle a mstivo, to je zjištění trochu novější. Pomsta stíhá každého, kdo odporoval.

19.5.2018 v 12:00 | Karma článku: 22.74 | Přečteno: 430 | Diskuse

Josef Hejna

Slepičí mozek

Mám celoživotně vštípenou úctu k ženám a určitě na tom nebudu nic měnit. Výraz, který jsem dal do nadpisu, jsme používali trochu neuctivě jako vojáci- záklaďáci pro úzkou sortu dam.

18.5.2018 v 13:00 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 750 | Diskuse

Josef Hejna

Kmetský majáles

Mám celý život rád protimluvy a tak jsem jeden (ale vlastně pravdivý) dal i do nadpisu. Poznal jsem sympatický kmetský majáles.

16.5.2018 v 12:00 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 157 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Jaromír Tichý

O víně a věcech virtuálních

Nejspíše za to mohou geny. Ty moje jsou totiž selské a dohledatelné až kamsi do 17. století, kdy už v mé rodné obci Uhřičicích první předek mého příjmení žil. Na jaře zasel a o žních sklidil. Z jednoho zrnka měl celý klas.

25.5.2018 v 22:15 | Karma článku: 4.71 | Přečteno: 76 | Diskuse

Jaromír Tichý

Víno a vinařství na Moravě a v Čechách - 3. díl

Ve slavném filmu Císařův pekař a pekařův císař pochvaluje si maršál Rundsdorf " to je dobrý víno" pohár, jenž mu vykouzlil magister Kelly. Později také bedlivě sleduje pohár otráveného vína na hostině u komořího Langa...

25.5.2018 v 21:00 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 81 | Diskuse

Jaromír Tichý

Víno a vinařství na Moravě a v Čechách - 2. díl

"Země nám révu dává, levá a pravá, víno, země a zpěv. Svou krev nám dává réva, levá a pravá, levá a pravá, víno, země a krev... " zní text písně z filmu o Karlu IV a jeho první ženě Blance z Valois "Slasti otce vlasti"

16.5.2018 v 20:40 | Karma článku: 5.99 | Přečteno: 156 | Diskuse

Jaromír Tichý

Víno a vinařství na Moravě a v Čechách - 1. díl

Jedním z důvodů vzniku mého blogu je také snaha zviditelnit dílo moravských a českých vinařů ve světě, ukázat jak zajímavým vinařským regionem Morava a Čechy jsou... A to odedávna

12.5.2018 v 20:23 | Karma článku: 7.89 | Přečteno: 159 | Diskuse

Jaromír Tichý

Odkdy lidé pijí víno? Odjakživa! - díl 3. - Novověk

Zámořské objevy přinesly nové podmínky a nová pravidla ... Do Evropy přišly nové potraviny a nápoje, nové chutě a vůně. Naopak do zemí Nového světa dostalo se vinařství...

10.5.2018 v 1:54 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 81 | Diskuse
VIP
Počet článků 974 Celková karma 15.99 Průměrná čtenost 1260

Obyčejný pozorovatel 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.